instrumentální

čeština

výslovnost

• IPA: [ɪnstrʊmɛntaːlɲiː]

dělení

• in-stru-men-tál-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	instrumentální	instrumentální	instrumentální	instrumentální	instrumentální	instrumentální	instrumentální	instrumentální
genitiv	instrumentálního	instrumentálního	instrumentální	instrumentálního	instrumentálních	instrumentálních	instrumentálních	instrumentálních
dativ	instrumentálnímu	instrumentálnímu	instrumentální	instrumentálnímu	instrumentálním	instrumentálním	instrumentálním	instrumentálním
akuzativ	instrumentálního	instrumentální	instrumentální	instrumentální	instrumentální	instrumentální	instrumentální	instrumentální
vokativ	instrumentální	instrumentální	instrumentální	instrumentální	instrumentální	instrumentální	instrumentální	instrumentální
lokál	instrumentálním	instrumentálním	instrumentální	instrumentálním	instrumentálních	instrumentálních	instrumentálních	instrumentálních
instrumentál	instrumentálním	instrumentálním	instrumentální	instrumentálním	instrumentálními	instrumentálními	instrumentálními	instrumentálními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	instrumentální
komparativ	instrumentálnější
superlativ	nejinstrumentálnější

význam

1. vztahující se k hudebním nástrojům
2. provedený na hudebních nástrojích, bez zpěvu

související

• instrument