Přeskočit na obsah

jazykovědec

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈja.zɪkɔvjɛdɛt͡s]

dělení

[editovat]
  • ja-zy-ko-vě-dec

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský životný

význam

[editovat]
  1. muž / člověk věnující se jazykovědě
    • [Didaktik Stanislav Štěpáník Ř]íká, že výuka češtiny je na mnoha školách v podstatě nesmyslná, pokouší se z dětí vyrábět jakési jazykovědce. Má recht, žákyně a žáci se pokoušejí pochopit, co je pomnožné podstatné jméno, jaký vzor má slovo těstoviny, co je zájmeno tázací, jak vypadá přívlastek těsný a volný a kam u nich s čárkami ("těs bez!" učili nás), jaký slovní druh je "kolem" a kdovíco ještě.[1]

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ jazykovědec jazykovědci
genitiv jazykovědce jazykovědců
dativ jazykovědcovi / jazykovědci jazykovědcům
akuzativ jazykovědce jazykovědce
vokativ jazykovědče jazykovědce
lokál jazykovědci jazykovědcích
instrumentál jazykovědcem jazykovědci / (v obecném jazyce) jazykovědcema

překlady

[editovat]

synonyma

[editovat]
  1. lingvista, (poněkud zastarale, žertovně) jazykozpytec

související

[editovat]

poznámky

[editovat]

externí odkazy

[editovat]