kobylinec

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkɔ.bɪ.lɪ.nɛt͡s]

dělení

• ko-by-li-nec

etymologie

Z kobyla a přípony -inec.

varianty

• (nářečně) kobylanec, kobylenec

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kobylinec	kobylince
genitiv	kobylince	kobylinců
dativ	kobylinci	kobylincům
akuzativ	kobylinec	kobylince
vokativ	kobylinci	kobylince
lokál	kobylinci	kobylincích
instrumentál	kobylincem	kobylinci

význam

1. koňské lejno
   • Dělí-li se [vrabec] s kamarády o každý kobylinec, nečiní to z vědomí povinnosti, nýbrž aby měl s kým čimčarovat.

překlady

1. koňský trus

   • angličtina: piece of horse dung
   • němčina: Pferdeapfel m, Rossapfel m
   • polština: końskie odchody m pomn., końskie łajno s
   • ruština: лошадиный помёт m
   • slovenština: kobylinec m

synonyma

1. koninec, koňská kobliha, (zřídka) kobylina

související

• kobyla