koncák
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [kɔnt͡saːk]
dělení
[editovat]- kon-cák
podstatné jméno (1)
[editovat]- rod mužský životný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | koncák | koncáci |
| genitiv | koncáka | koncáků |
| dativ | koncáku / koncákovi | koncákům |
| akuzativ | koncáka | koncáky |
| vokativ | koncáku | koncáci |
| lokál | koncáku / koncákovi | koncácích |
| instrumentál | koncákem | koncáky |
význam
[editovat]- (v obecném jazyce) koncový hráč; hráč zakončující akce (střílející góly)
podstatné jméno (2)
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | koncák | koncáky |
| genitiv | koncáku | koncáků |
| dativ | koncáku | koncákům |
| akuzativ | koncák | koncáky |
| vokativ | koncáku | koncáky |
| lokál | koncáku | koncácích |
| instrumentál | koncákem | koncáky |