koncovka

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [kɔnt͡sɔfka]

dělení[editovat]

  • kon-cov-ka

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ koncovka koncovky
genitiv koncovky koncovek
dativ koncovce koncovkám
akuzativ koncovku koncovky
vokativ koncovko koncovky
lokál koncovce koncovkách
instrumentál koncovkou koncovkami

význam[editovat]

  1. koncová část slova, která se při ohýbání mění
  2. zakončení šachové hry
  3. součástka umístěná na kraji dílu

překlady[editovat]

  1. konec slova

související[editovat]

externí odkazy[editovat]