koniec
polština
[editovat]výslovnost
[editovat]
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | koniec | końce |
| genitiv | końca | końców |
| dativ | końcowi | końcom |
| akuzativ | koniec | końce |
| instrumentál | końcem | końcami |
| lokál | końcu | końcach |
| vokativ | końcu | końce |
význam
[editovat]synonyma
[editovat]antonyma
[editovat]související
[editovat]slovenština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈkɔɲʲjɛt͡s]
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | koniec | konce |
| genitiv | konca | koncov |
| dativ | koncu | koncom |
| akuzativ | koniec | konce |
| lokál | konci | koncoch |
| instrumentál | koncom | koncami |