kontradikce
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [kɔntradɪkt͡sɛ]
dělení
[editovat]- kon-tra-dik-ce
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | kontradikce | kontradikce |
| genitiv | kontradikce | kontradikcí |
| dativ | kontradikci | kontradikcím |
| akuzativ | kontradikci | kontradikce |
| vokativ | kontradikce | kontradikce |
| lokál | kontradikci | kontradikcích |
| instrumentál | kontradikcí | kontradikcemi |
význam
[editovat]- protimluv, logický spor
- „Lžu vám, to mi můžete věřit“ je kontradikce.
- (v matematice) logická funkce, jejíž pravdivostní ohodnocení je za jakýchkoli vstupních podmínek nepravdivé
synonyma
[editovat]související
[editovat]externí odkazy
[editovat]- Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957. Heslo kontradikce.
- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo kontradikce.
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo kontradikce.
Článek Kontradikce ve Wikipedii
