korunovace

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔrʊnɔvat͡sɛ]

dělení

• ko-ru-no-va-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	korunovace	korunovace
genitiv	korunovace	korunovací
dativ	korunovaci	korunovacím
akuzativ	korunovaci	korunovace
vokativ	korunovace	korunovace
lokál	korunovaci	korunovacích
instrumentál	korunovací	korunovacemi

význam

1. slavnostní položení koruny na hlavu panovníka a předání dalších symbolů moci při jeho uvedení do funkce

překlady

1. položení koruny na hlavu

   • angličtina: coronation, crowning
   • francouzština: couronnement ž
   • italština: incoronazione ž
   • němčina: Krönung ž
   • polština: koronacja ž
   • slovenština: korunovácia ž
   • srbština (cyrilice): крунисање s

související

• korunovat
• korunovační

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2019-10-29]. Heslo korunovace.

externí odkazy

• Článek Korunovace ve Wikipedii