kupec

čeština

výslovnost

• IPA: [kupɛt͡s]

dělení

• ku-pec

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	kupec	kupci
genitiv	kupce	kupců
dativ	kupci / kupcovi	kupcům
akuzativ	kupce	kupce
vokativ	kupče	kupci
lokál	kupci / kupcovi	kupcích
instrumentál	kupcem	kupci

význam

1. člověk který něco kupuje resp. chystá se tak učinit
2. (zastarale) člověk který se živí nakupováním a prodejem zboží

překlady

1. kupující

   • angličtina: buyer
   • francouzština: acheteur m
   • němčina: Käufer m
   • švédština: köpare c
2. obchodník

   • angličtina: merchant
   • francouzština: commerçant m
   • japonština: 商人
   • němčina: Händler m
   • slovenština: obchodník m

synonyma

1. kupující, zákazník
2. (neutrálně) obchodník, dealer, byznysmen, (zastarale, v obecném jazyce) handlíř

související

• kupovat
• koupě
• nákup
• kupčení
• kupecký
• kupectví

maďarština

výslovnost

• IPA: [ˈkʊpɛt͡s]

etymologie

• Pravděpodobně ze slovenštiny.

podstatné jméno

význam

1. (hanlivě) handlíř, kšeftař

související

• lókupec

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2015-11-26]. Heslo kupec.