lajtnant

čeština

výslovnost

• IPA: [lajtnant]

etymologie

Z německého Leutnant, to z francouzského lieutenant.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	lajtnant	lajtnanti
genitiv	lajtnanta	lajtnantů
dativ	lajtnantu / lajtnantovi	lajtnantům
akuzativ	lajtnanta	lajtnanty
vokativ	lajtnante	lajtnanti
lokál	lajtnantu / lajtnantovi	lajtnantech
instrumentál	lajtnantem	lajtnanty

význam

1. (zastarale) poručík
   • „Odkud máš ty vědomosti, pacholku,“ rozkřikl se poručík Dub. – „Poslušně hlásím, pane lajtnant, vod svýho bratra profesora.“

související

• lajtnantský