magnetek

čeština

výslovnost

• IPA: [magnɛtɛk]

dělení

• mag-ne-tek

podstatné jméno (1)

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	magnetek	magnetky
genitiv	magnetku	magnetků
dativ	magnetku	magnetkům
akuzativ	magnetek	magnetky
vokativ	magnetku	magnetky
lokál	magnetku	magnetkách
instrumentál	magnetkem	magnetky

význam

1. (zdrobněle) magnet; malý magnet

související

• magnet

podstatné jméno (2)

• rod ženský

význam

1. genitiv plurálu substantiva magnetka