mansionář

čeština

výslovnost

• IPA: [mansɪɔnaːr̝̊]

etymologie

Z latinského slova mansio = byt, příbytek

dělení

• man-sio-nář

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	mansionář	mansionáři
genitiv	mansionáře	mansionářů
dativ	mansionáři / mansionářovi	mansionářům
akuzativ	mansionáře	mansionáře
vokativ	mansionáři	mansionáři
lokál	mansionáři / mansionářovi	mansionářích
instrumentál	mansionářem	mansionáři

význam

1. člen středověkého sboru křesťanských kněží při kapitule katedrály, povinně zde bydlící.
   • Mikuláš Sleglin byl roku 1370 mansionář chóru Panny Marie kostela pražského (Archiv český XXVIII, s. 300, č. 1)

překlady

1. člen sboru křesťanských kněží

   • angličtina: mansionarius
   • francouzština: mansionnaire m
   • italština: mansionario m
   • latina: mansionarius m
   • němčina: Mansionär m
   • slovenština: mansionár m
   • španělština: mansionero m

související

• mansionářův
• mansionářský

externí odkazy

• Článek Sbor mansionářů ve Wikipedii
• L.F. Stelten, “Dictionary of Ecclesiastical Latin”, Peabody Massachusets 1995