melancholik

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈmɛlanxɔlɪk]

dělení[editovat]

  • me-lan-cho-lik

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ melancholik melancholici/melancholikové
genitiv melancholika melancholiků
dativ melancholiku/melancholikovi melancholikům
akuzativ melancholika melancholiky
vokativ melancholiku melancholici/melancholikové
lokál melancholiku/melancholikovi melancholicích/melancholikách
instrumentál melancholikem melancholiky

význam[editovat]

  1. druh temperamentu člověka představující introvertní a psychicky labilní osobu
    • Melancholik sahá si na život i za normálních poměrů společenských, počestný muž a zdravý dosud končí sebevraždou, když nešťastnými okolnostmi i jmění i čest ztratil.[1]

překlady[editovat]

  1. druh temperamentu

související[editovat]

poznámky[editovat]

externí odkazy[editovat]