mlno
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈml̩.nɔ]
dělení
[editovat]- ml-no
varianty
[editovat]etymologie
[editovat]Preslův název, který se neujal kromě zastaralé básnické vrstvy jazyka.[1] Ze staročeského mlň (blesk)[2] V. t. ruské молния (blesk).[3]
podstatné jméno
[editovat]- rod střední
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | mlno | mlna |
| genitiv | mlna | mln |
| dativ | mlnu | mlnům |
| akuzativ | mlno | mlna |
| vokativ | mlno | mlna |
| lokál | mlnu | mlnech |
| instrumentál | mlnem | mlny |
význam
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2020-12-07]. Heslo mluno.
- ↑ Filipa Stanislava Kodyma Naučení o živlech jejich moci a vlastnostech, Díl II.; Praha 1873; str. 508 Dle svědectví starobylého spisu (w: mater verborum) říkali staří Čechové hromovému blesku mlň (Rusové podnes molňa a Srbové muňa). Z toho medle utvoříme si název mlno; a to sloužiž nám na vyznačení toho, co jiní jmenují električnost či elektřinu. Učení pak neboli výklad o mlnu jest mlnověda čili mlnozpyt.
- ↑ Příruční slovník jazyka českého a kartotéka lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2020-12-07]. Karta mlno.