Přeskočit na obsah

mocnitel

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈmot͡sɲɪtɛl]

etymologie

[editovat]

mocnit +-tel

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský neživotný

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ mocnitel mocnitele
genitiv mocnitele mocnitelů
dativ mocniteli mocnitelům
akuzativ mocnitel mocnitele
vokativ mocniteli mocnitele
lokál mocniteli mocnitelích
instrumentál mocnitelem mocniteli

význam

[editovat]
  1. (v matematice) číslo, kterým se umocňuje

překlady

[editovat]
  1. exponent

synonyma

[editovat]
  1. exponent

související

[editovat]