montánní

čeština

výslovnost

• IPA: [mɔntaːɲiː]

dělení

• mon-tán-ní

etymologie

Pochází z německého prefixu kmene Montan- který je odvozen z latinského Mons (hora).

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	montánní	montánní	montánní	montánní	montánní	montánní	montánní	montánní
genitiv	montánního	montánního	montánní	montánního	montánních	montánních	montánních	montánních
dativ	montánnímu	montánnímu	montánní	montánnímu	montánním	montánním	montánním	montánním
akuzativ	montánního	montánní	montánní	montánní	montánní	montánní	montánní	montánní
vokativ	montánní	montánní	montánní	montánní	montánní	montánní	montánní	montánní
lokál	montánním	montánním	montánní	montánním	montánních	montánních	montánních	montánních
instrumentál	montánním	montánním	montánní	montánním	montánními	montánními	montánními	montánními

význam

1. (odborně) hornický
2. (v botanice) vegetační stupeň (v 1000-1200 metrech nad mořem)

synonyma

1. (neutrálně) hornický, báňský
2. —

související

• ultramontánní
• submontánní