nabubřelému

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈna.bʊ.br̝ɛ.lɛː.mʊ]

dělení[editovat]

  • na-bu-bře-lé-mu

přídavné jméno[editovat]

  • tvrdé

význam[editovat]

  1. dativ čísla jednotného rodu mužského či středního adjektiva nabubřelý
    • Kroužek ohavných brachů je totální sračka. Vážně! Viděl jsi, jak koukal, když jsem se tomu nabubřelému pisálkovi vymočil na ty jeho romantický žvásty![1]
    • Neuer zálibně přehlédl bezchybný zevnějšek v pyšném benátském zrcadle, které velkopansky vévodilo chladně nabubřelému interiéru koupelny obložené růžovým mramorem.

synonyma[editovat]

  1. bombastickému, nafoukanému, přemrštěnému

poznámky[editovat]

  1. Jarek Hylebrant: Smím tě políbit, než chcípnu, Aura-Pont, Praha 2007 - cit. dle Korpus.cz