nešťastník

čeština

výslovnost

• IPA: [nɛʃcastɲiːk]

dělení

• ne-šťast-ník

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	nešťastník	nešťastníci
genitiv	nešťastníka	nešťastníků
dativ	nešťastníku / nešťastníkovi	nešťastníkům
akuzativ	nešťastníka	nešťastníky
vokativ	nešťastníku	nešťastníci
lokál	nešťastníku / nešťastníkovi	nešťastnících
instrumentál	nešťastníkem	nešťastníky

význam

1. člověk, kterého potkalo neštěstí
   • Viděl jsem ji, jak při lovu spadla z koně, vstala, celá od bláta, a vynadala do idiotů nešťastníkovi, který její pád zavinil.

související

• nešťastný
• nešťastnice