novozákonní

čeština

výslovnost

• IPA: [nɔvɔzaːkɔɲiː]

dělení

• no-vo-zá-kon-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	novozákonní	novozákonní	novozákonní	novozákonní	novozákonní	novozákonní	novozákonní	novozákonní
genitiv	novozákonního	novozákonního	novozákonní	novozákonního	novozákonních	novozákonních	novozákonních	novozákonních
dativ	novozákonnímu	novozákonnímu	novozákonní	novozákonnímu	novozákonním	novozákonním	novozákonním	novozákonním
akuzativ	novozákonního	novozákonní	novozákonní	novozákonní	novozákonní	novozákonní	novozákonní	novozákonní
vokativ	novozákonní	novozákonní	novozákonní	novozákonní	novozákonní	novozákonní	novozákonní	novozákonní
lokál	novozákonním	novozákonním	novozákonní	novozákonním	novozákonních	novozákonních	novozákonních	novozákonních
instrumentál	novozákonním	novozákonním	novozákonní	novozákonním	novozákonními	novozákonními	novozákonními	novozákonními

význam

1. související s Novým zákonem
   • K těmto novoobráceným křesťanům psal sv. Pavel i ony dvě pronikavé, novozákonní epištoly k Thessalonickým.

překlady

1. související s Novým zákonem

   • němčina: neutestamentarisch, neutestamentlich
   • polština: nowotestamentowy
   • ruština: новозаветный
   • slovenština: novozákonný