obláčet
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ɔblaːt͡ʃɛt]
dělení
[editovat]- ob-lá-čet
sloveso
[editovat]- nedokonavé
časování
[editovat]| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| přítomný čas | obláčím | obláčíš | obláčí | obláčíme | obláčíte | obláčejí/obláčí |
| osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
|---|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. | |
| obláčej | obláčejme | obláčejte | |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životný i neživotný | ženský | střední | mužský životný | mužský neživotný a ženský | střední | |
| činné | obláčel | obláčela | obláčelo | obláčeli | obláčely | obláčela |
| trpné | obláčen | obláčena | obláčeno | obláčeni | obláčeny | obláčena |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženský střední | mužský ženský střední | |
| přítomný | obláčeje | obláčejíc | obláčejíce |
význam
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2015-08-09]. Heslo obláčeti.
- ↑ MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. Heslo „Krzno“, s. 406.