obláčet

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɔblaːt͡ʃɛt]

dělení[editovat]

  • ob-lá-čet

sloveso[editovat]

  • nedokonavé

časování[editovat]

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas obláčím obláčíš obláčí obláčíme obláčíte obláčejí/obláčí
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
obláčej obláčejme obláčejte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné obláčel obláčela obláčelo obláčeli obláčely obláčela
Trpné obláčen obláčena obláčeno obláčeni obláčeny obláčena
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Přítomný obláčeje obláčejíc obláčejíce

význam[editovat]

  1. (básnicky, zastarale) oblékat, odívat[1]
    • Krzno slul starým Čechům vrchní oděv z koží, jejž nosili v zimě, jdouce pak do boje přes odění obláčeli.[2]

poznámky[editovat]

  1. Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2015-08-09]. Heslo obláčeti.
  2. MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. Heslo „Krzno“, s. 406.