obmezujíc

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɔbmɛzʊjiːt͡s]

dělení[editovat]

  • ob-me-zu-jíc

sloveso[editovat]

význam[editovat]

  1. přechodník přítomný jednotného čísla ženského a středního rodu slovesa obmezovat
    • Od té doby, co druhá křižácká výprava do východu byla roku 1147 tak nezdárný konec vzala, horlivost v Evropě pro Království jeruzalémské ochladla velice, obmezujíc se napotom jen na jednotlivých křesťanů ochotnost a obětavost pobožnou.[1]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. PALACKÝ, František. Dějiny národu českého. Svazek I. Praha : Odeon, 1968. Kapitola Nové klesání Čech skrze půtky Přemyslovců, s. 325–343.