odsouzenec
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ɔt͡sᴐʊ̯zɛnɛt͡s]
dělení
[editovat]- od-sou-ze-nec
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský životný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | odsouzenec | odsouzenci |
| genitiv | odsouzence | odsouzenců |
| dativ | odsouzenci / odsouzencovi | odsouzencům |
| akuzativ | odsouzence | odsouzence |
| vokativ | odsouzenče | odsouzenci |
| lokál | odsouzenci / odsouzencovi | odsouzencích |
| instrumentál | odsouzencem | odsouzenci |
význam
[editovat]překlady
[editovat]- odsouzený
- angličtina: convict
- francouzština: condamné m
- němčina: Verurteilte m
- polština: skazaniec m