ofensivní

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔfɛnzɪvɲiː]

dělení

• ofen-siv-ní

varianty

• ofenzivní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	ofensivní	ofensivní	ofensivní	ofensivní	ofensivní	ofensivní	ofensivní	ofensivní
genitiv	ofensivního	ofensivního	ofensivní	ofensivního	ofensivních	ofensivních	ofensivních	ofensivních
dativ	ofensivnímu	ofensivnímu	ofensivní	ofensivnímu	ofensivním	ofensivním	ofensivním	ofensivním
akuzativ	ofensivního	ofensivní	ofensivní	ofensivní	ofensivní	ofensivní	ofensivní	ofensivní
vokativ	ofensivní	ofensivní	ofensivní	ofensivní	ofensivní	ofensivní	ofensivní	ofensivní
lokál	ofensivním	ofensivním	ofensivní	ofensivním	ofensivních	ofensivních	ofensivních	ofensivních
instrumentál	ofensivním	ofensivním	ofensivní	ofensivním	ofensivními	ofensivními	ofensivními	ofensivními

význam

1. útočný
   • Protože s rostoucím věkem ubývalo mu duševní svěžesti a sil, ale zůstávala jen měšťácká bodrost a dobromyslnost (původem byl z měšťanské rodiny olomoucké), ofensivní protestantismus za jeho vlády získával skoro nerušeně půdy.

překlady

1. útočný

   • angličtina: offensive
   • němčina: offensiv

antonyma

1. defenzívní