ohniště

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔɦɲɪʃcɛ]

dělení

• ohni-š-tě

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	ohniště	ohniště
genitiv	ohniště	ohnišť
dativ	ohništi	ohništím
akuzativ	ohniště	ohniště
vokativ	ohniště	ohniště
lokál	ohništi	ohništích
instrumentál	ohništěm	ohništi

význam

1. místo používané k rozdělávání otevřeného ohně
   • Když pronásledovatelé dorazili na místo, našli ohniště ještě horké.

překlady

1. místo pro oheň

   • angličtina: fireplace, fire, fire ring
   • francouzština: foyer m, âtre m
   • latina: focus m
   • němčina: Feuerstelle ž
   • polština: ognisko s
   • slovenština: ohnište s

související

• oheň
• ohnivý
• ohníček

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-10, [cit. 2011-10-31]. Heslo ohniště.

externí odkazy

• Encyklopedický článek Ohniště ve Wikipedii