onemocnět

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔnɛmɔt͡sɲɛt]

dělení

• one-moc-nět

sloveso

• dokonavé
• intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	onemocním	onemocníš	onemocní	onemocníme	onemocníte	onemocní / onemocnějí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	onemocněj / onemocni	onemocnějme / onemocněme	onemocnějte / onemocněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	onemocněl	onemocněla	onemocnělo	onemocněli	onemocněly	onemocněla

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	onemocněv	onemocněvši	onemocněvše

význam

1. (onemocnět + instrumentál) stát se nemocným

překlady

1. stát se nemocným

   • angličtina: sicken, get sick, fall ill, come down
   • francouzština: tomber malade
   • italština: ammalarsi
   • němčina: erkranken, krank werden
   • polština: zachorować
   • ruština: заболеть
   • slovenština: ochorieť
   • švédština: insjukna
   • turečtina: hasta olmak

synonyma

1. rozstonat se, (knižně) ochořet, ochuravět, roznemoci se

antonyma

1. uzdravit se, vyléčit se

související

• nemocný
• nemoc
• onemocnění
• nemocnice

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2016-10-12]. Heslo onemocnět.