oočkovat

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔɔʔɔt͡ʃkɔvat]

dělení

• ooč-ko-vat

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	oočkuji, oočkuju	oočkuješ	oočkuje	oočkujeme	oočkujete	oočkují

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	oočkuj	oočkujme	oočkujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	oočkoval	oočkovala	oočkovalo	oočkovali	oočkovaly	oočkovala
trpné	oočkován	oočkována	oočkováno	oočkováni	oočkovány	oočkována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	oočkovav	oočkovavši	oočkovavše

význam

1. uskutečnit očkování

související

• oočkování