Přeskočit na obsah

osamocenému

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ɔsamɔt͡sɛnɛːmʊ]

dělení

[editovat]
  • osa-mo-ce-né-mu

přídavné jméno

[editovat]
  • tvrdé

význam

[editovat]
  1. dativ jednotného čísla mužského rodu přídavného jména osamocený
    • V noci z 3. na 4. října 1941 zaměří gestapo na okraji Jinonic, tehdy ležících mimo Prahu, ilegální vysílačku. Záhy k osamocenému domu bývalého celního úřadu dorazí zatýkací komando.[1]
  2. dativ jednotného čísla středního rodu přídavného jména osamocený

poznámky

[editovat]
  1. ŠVEC, Pavel. Čtyři bratři, čtyři odbojáři. Osud Linhartových připomíná příběh vojína Ryana. iDNES.cz [online]. 2018-10-20 [cit. 2018-10-20]. Dostupné online.