přátelé

Možná hledáte přátele.

čeština

výslovnost

• IPA: [pr̝̊aːtɛlɛː]

dělení

• přá-te-lé

podstatné jméno

• rod mužský životný

význam

1. nominativ množného čísla substantiva přítel
   • Naši tři přátelé pozorovali pilně konání nepřátel a teprv pak ulehli, když viděli, že Indiáni kolem ohňů se rozložili k odpočinku.
   • Na nádraží Nikolajevské dráhy setkali se dva přátelé: jeden tlustý, druhý tenký.
2. vokativ množného čísla substantiva přítel
   • Vzhůru sklenky, přátelé, vzhůru plné číše, připijme si vesele, vzpomínejme tiše!
   • „Drazí přátelé a vlastencové! Právě tomu rok, kdy sedíce jako dnes pospolu, vřelými přípitky oslavovali jsme příchod roku, který měl vyplniti dávné naše naděje a tužby