přirozeno

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈpr̝̊ɪrɔzɛnɔ]

dělení[editovat]

  • při-ro-ze-no

podstatné jméno[editovat]

  • rod střední

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ přirozeno přirozena
genitiv přirozena přirozen
dativ přirozenu přirozenům
akuzativ přirozeno přirozena
vokativ přirozeno přirozena
lokál přirozenu přirozenech
instrumentál přirozenem přirozeny

význam[editovat]

  1. způsob fungování světa podle přírodních zákonů
    • Krásné roucho černé noci v stříbrohoroucí se mísí jasné kule; kteréž v dálce skrze jasnomodré větrniny mezi prvotními hmoty, mezi přirozena syny v letu věčný tanec vedou.[1]

synonyma[editovat]

  1. příroda, matka příroda, přírodní zákon

antonyma[editovat]

  1. nadpřirozeno, duchovno, metafyzično

související[editovat]

přídavné jméno[editovat]

význam[editovat]

  1. jmenný tvar nominativu singuláru neutra adjektiva přirozený
    • Tatíček něco získal, ale největší výtěžek odnesl pan Freudenfeld. Avšak nebyl spokojen, jak je přirozeno u této podivínské povahy.[2]

sloveso[editovat]

význam[editovat]

  1. singulár neutra příčestí trpného slovesa přirodit

příslovce[editovat]

význam[editovat]

  1. (zastarale, knižně) samozřejmě, přirozeně
    • To dětská hra, mu strhat války sítě, / se spotit v krunýři a zkoušet štít, / tož přirozeno, z také školy cviku / že vstane výkvět pak všech bojovníků.[3]

poznámky[editovat]

  1. POLÁK, Milota Zdirad. Vznešenost přírody. Lyrická báseň v šesti zpěvích. Praha : Jozefa Fetterlová z Wildenbrunu, 1819. 91 s. Dostupné online. Kapitola Zpěv VItý, s. 85.
  2. POLÁČEK, Karel. Hráči. 3. vyd. České Budějovice : Růže, 1970. 95 s. 5, s. 18.
  3. ARIOSTO, Ludovico: Zuřivý Roland. Překlad w:Jaroslav Vrchlický. Citováno dle kartotéky NLA.