pantáto
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈpantaːtɔ]
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský životný
význam[editovat]
- vokativ čísla jednotného substantiva pantáta
- Zatím byl Kounováček dohonil Paroubka. „Copak se vám stalo, pantáto?“ tázal se soucitně, sotva pozdraviv, když byl zpozoroval, že Paroubek zamračen něco pro sebe bručí.[1]
- Matka povídá: „A což, pantáto, jestli se našemu Martinovi ve světě tuze zalíbí a on se nebude chtít vrátit k nám?“[2]
- Jak se obendeš bez ženy? Kdo ti vypere?“ „Ale, pantáto, kdo by si s tém hlavy lámal! Kdo mi pere včíl? Pár let mé košule ženské ruky nezkusily. Zaobendu se bez ní[3]