pitaine

francouzština

výslovnost

• IPA: [pi.tɛn]

etymologie

Zkrácením původního capitaine, kde (po změně přízvuku) odpadla slabika.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	pitaine	pitaines

význam

1. (argot) kapoš, kapitán
   • Simone lisait la lettre qui ressemblait en tout à celle qu'elle avait lue le jour précédent. C'était les mêmes jurons contre l’adjudant qu'était une vache, un enfiotté et le pitaine qui ne valait pas mieux avec sa gueule d'empeigne ; des cris de guerre contre les boches qui, lors du dernier dérouillage, en avaient pris dans l'oignon pour leur grade malgré la grosse Bertha qui en avait reçu aussi plein les miches ; et des trucs, également, bien saignants... – Simone četla dopis, který se vším podobal tomu, který četla den předtím. Byly to stále tytéž nadávky na adresu rotmistra, který je hovado a buzerant, a na kapitána, který se svou hnusnou držkou je to samý v bleděmodrym; válečné pokřiky proti němčourům, kteří to při posledním útoku parádně schytali navzdory svojí Tlusté Bertě, co to taky koupila fest ; ale také dost krvavé věci...