plnoletý

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [pl̩nɔlɛtiː]

dělení[editovat]

  • pl-no-le-tý

přídavné jméno[editovat]

  • tvrdé
  • nestupňovatelné

skloňování[editovat]

Číslo singulár plurál
Rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ plnoletý plnoletý plnoletá plnoleté plnoletí plnoleté plnoleté plnoletá
genitiv plnoletého plnoletého plnoleté plnoletého plnoletých plnoletých plnoletých plnoletých
dativ plnoletému plnoletému plnoleté plnoletému plnoletým plnoletým plnoletým plnoletým
akuzativ plnoletého plnoletý plnoletou plnoleté plnoleté plnoleté plnoleté plnoletá
vokativ plnoletý plnoletý plnoletá plnoleté plnoletí plnoleté plnoleté plnoletá
lokál plnoletém plnoletém plnoleté plnoletém plnoletých plnoletých plnoletých plnoletých
instrumentál plnoletým plnoletým plnoletou plnoletým plnoletými plnoletými plnoletými plnoletými

význam[editovat]

  1. který dosáhl určitého konkrétního věku, od něhož smí provádět právní úkony, např. patnácti či osmnácti let
    • Oči mé se zakoukaly do chmelové brigádnice, doufám, že je plnoletá a nepůjdu do káznice.[1]

synonyma[editovat]

  1. zletilý

antonyma[editovat]

  1. neplnoletý, nezletilý

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Ivan Mládek: Chmelová brigáda