počíhat si

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpɔt͡ʃiːɦat sɪ]

dělení

• po-čí-hat si

sloveso

• dokonavé
• intranzitivní, zvratné

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	počíhám	počíháš	počíhá	počíháme	počíháte	počíhají

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	počíhej	počíhejme	počíhejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	počíhal	počíhala	počíhalo	počíhali	počíhaly	počíhala
trpné	počíhán	počíhána	počíháno	počíháni	počíhány	počíhána

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
budoucí	počíhaj	počíhajíc	počíhajíce

význam

1. (počíhat si + na někoho) skrytě vyčkat na nějakém místě příchodu někoho s úmyslem jej zaskočit
   • Před dubem, za dubem, tam si na tě počíháme, před dubem, za dubem, tam tě oškubem.
   • Medvědi nevědí, že turisti nemaj' zbraně, až jednou procitnou, počíhají si někde na ně.

překlady

1. skrývat se a čekat na něčí příchod

   • angličtina: waylay, lie in wait
   • francouzština: guetter, dresser une embuscade
   • němčina: auflauern, abfangen
   • ruština: подстеречь кого на что
   • slovenština: počkať si

synonyma

1. vyčíhat si, počkat si

související

• číhat
• číhaná