počúvať

slovenština

výslovnost

• IPA: [pɔt͡ʃuːvac]

dělení

• po-čú-vať

sloveso

• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

Osoba	Číslo jednotné			Číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
Přítomný čas	počúvam	počúvaš	počúva	počúvame	počúvate	počúvajú

Rozkazovací způsob

Osoba	Číslo jednotné	Číslo množné
	2.	1.	2.
	počúvaj	počúvajme	počúvajte

Příčestí

Rod	Číslo jednotné			Číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	společný
Činné	počúval	počúvala	počúvalo	počúvali

Přechodník

Přítomný
počúvajúc

význam

1. poslouchat, naslouchat

související

• načúvať
• čuť