počnouc

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [pɔt͡ʃnɔʊ̯t͡s]

dělení

[editovat]
  • po-čnouc

sloveso

[editovat]

význam

[editovat]
  1. (archaicky) přechodník přítomný jednotného čísla ženského a středního rodu slovesa počít
    • Nebyloť člověka duchovního ani světského, počnouc od bohatých županů a opatů až do ubohého šumaře, jenž by pomocí svou byl nepřispěl ku půjčce té nedobrovolné.[1]

synonyma

[editovat]
  1. (neutrálně) počavši

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. PALACKÝ, František. Dějiny národu českého. Svazek I. Praha : Odeon, 1968. Kapitola Půtky o trůn mezi syny a synovci Vratislavovými, s. 247–279.