třetí osoba množného čísla indikativu přítomného času slovesa pošilhávat
Jak serafové z Miltona, kteří si cloní zrak před Božími paprsky, často po nás jakoby pošilhávají, zachycení výšlehem fotoblesku, či oslňující a oslnění na té pláži, kde se zrovna sluní; a přesto se zdají snad nejzářivější, když odloží veškerý půvab a zjeví se doma, ve starých šatech, se psem a děckem[1]
Ceny benzinu a nafty se šplhají nahoru a řidiči stále častěji za volantem pošilhávají po ručičce zobrazující stav paliva v jejich nádrži. „ Ono se zdá, že tři čtyři koruny za litr benzinu navíc nic neznamenají, ale když si pak člověk spočítá spotřebu, je to znát.[2]
