pocházeje

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔxaːzɛjɛ]

dělení

• po-chá-ze-je

sloveso

• nedokonavé

význam

1. přechodník přítomný jednotného čísla mužského rodu slovesa pocházet
   • Pocházeje z otce Čecha a matky Němkyně a žije na samém rozhraní mezi živlem českým a německým, vychován byl [Nebeský] utrakvisticky a nižší studia svá konal hlavně v Čes. Lípě a v Litoměřicích.

související

• pocházejíc
• pocházejíce