pohroužení

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔɦrɔʊ̯ʒɛɲiː]

dělení

• po-hrou-že-ní

etymologie

Ze staročeského pohrúženie, pohřúženie, pohřieženie; verbální substantivum k pohrúziti (sě).

podstatné jméno

• rod střední
• verbální substantivum

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	pohroužení	pohroužení
genitiv	pohroužení	pohroužení
dativ	pohroužení	pohroužením
akuzativ	pohroužení	pohroužení
vokativ	pohroužení	pohroužení
lokál	pohroužení	pohrouženích
instrumentál	pohroužením	pohrouženími

význam

1. ponoření, potopení
   • pohroužení vesel do vln
   • pohroužení nože hluboko do těla
2. (přeneseně) zahloubání; intenzivní soustředění pozornosti na nějaký předmět zájmu nebo na nějakou činnost
   • Taková výstava vyžaduje od návštěvníka unikátní druh pohroužení a nadstandardní dávku trpělivosti (alespoň dočasné), která hraničí až s oddaností a věrnou láskou k umění jako takovému.
   • Zde prožíval „hodiny pohroužení do hudby veršů a tančících světel obrazů, jež opíjely“.
3. uvržení
   • od Pána Boha pohroužení v tesknost

překlady

1. potopení

   • angličtina: dive
2. přeneseně

   • slovenština: pohrúženie s
3. —

synonyma

1. ponoření, potopení, (častěji) pohroužení se, (řidčeji, knižně) pohřížení (se)
2. zahloubání, (častěji) pohroužení se, (řidčeji, knižně) pohřížení (se)
3. uvržení

související

• pohřížení
• pohroužit
• pohroužený