politruk

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [pɔlɪtrʊk]

dělení[editovat]

  • po-li-t-ruk

etymologie[editovat]

Převzato z ruského политрук, které vzniklo zkrácením sousloví политический руководитель – politický velitel.

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ politruk politruci
genitiv politruka politruků
dativ politruku / politrukovi politrukům
akuzativ politruka politruky
vokativ politruku politruci
lokál politruku / politrukovi politrucích
instrumentál politrukem politruky

význam[editovat]

  1. (slangově, ve vojenství) zástupce velitele pro politické věci[1]

poznámky[editovat]

  1. NEKVAPIL, Jiří. K dnešnímu stavu vojenského slangu. Naše řeč, 1979, roč. 62, čís. 3. Dostupné online. ISSN 0027-8203.

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Politruk ve Wikipedii