pomíjíte

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔmiːjiːtɛ]

dělení

• po-mí-jí-te

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

význam

1. druhá osoba množného čísla indikativu přítomného času slovesa pomíjet
   • Cítíte logické uspokojení, protože agresor platí svoji daň za agresi. Zároveň úplně automaticky, přirozeně pomíjíte fakt, že v těch tancích a náklaďácích a obrňácích, v těch sestřelených helikoptérách a letadlech letěli nebo seděli vojáci, tedy lidé. Uhořeli v nich, pokud nestačili prchnout, usmažili se v nich zaživa.

související

• opomíjíte
• míjíte
• pomíjejte
• nepomíjíte
• pominete