ponocovat

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔnɔt͡sɔvat]

dělení

• po-no-co-vat

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	ponocuji (hovorově: ponocuju)	ponocuješ	ponocuje	ponocujeme	ponocujete	ponocují (hovorově: ponocujou)

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	ponocuj	ponocujme	ponocujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	ponocoval	ponocovala	ponocovalo	ponocovali	ponocovaly	ponocovala

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	ponocuje	ponocujíc	ponocujíce

význam

1. vykonávat práci ponocného
   • Když však jindy Adamec ponocoval, třásla prý se okna, a lidé leckdy v polodřímotách myslili, že troubí k poslednímu soudu andělé.
2. v noci bdít a zabývat se nějakou činností
   • Dnes jsme strašně unavení a ospalí, protože jsme včera ponocovali.

překlady

1. —
2. v noci bdít

   • angličtina: sit up

související

• ponocný
• ponocování

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-01-25]. Heslo ponocovat.