probudit

čeština

výslovnost

• IPA: [prɔbʊɟɪt]

dělení

• pro-bu-dit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	probudím	probudíš	probudí	probudíme	probudíte	probudí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	probuď	probuďme	probuďte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	probudil	probudila	probudilo	probudili	probudily	probudila
trpné	probuzen	probuzena	probuzeno	probuzeni	probuzeny	probuzena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	probudiv	probudivši	probudivše

význam

1. přerušit nebo ukončit něčí spánek
2. přivést k existenci

překlady

1. přerušit spánek

   • angličtina: wake, wake up, rouse
   • francouzština: réveiller
   • italština: svegliare
   • japonština: 起こす
   • latina: expergefacere
   • němčina: wecken, aufwecken
   • ruština: разбудить
   • řečtina: ξυπνώ
   • slovenština: zobudiť, prebudiť
   • španělština: despertar
2. vyvolat

   • angličtina: induce, cause, rouse, kindle
   • francouzština: éveiller, susciter
   • němčina: wecken, erwecken
   • slovenština: prebudiť

synonyma

1. vzbudit, probrat
2. vyvolat, způsobit, zapříčinit

antonyma

1. uspat
2. zahnat, zaplašit

související

• probouzet
• probuzení
• probuzený
• budit
• budík

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2018-08-17]. Heslo probudit.