prudič

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [prʊɟɪt͡ʃ]

dělení[editovat]

  • pru-dič

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ prudič prudiče / prudičové
genitiv prudiče prudičů
dativ prudiči / prudičovi prudičům
akuzativ prudiče prudiče
vokativ prudiči prudiče / prudičové
lokál prudiči / prudičovi prudičích
instrumentál prudičem prudiči

význam[editovat]

  1. (v obecném jazyce, hanlivě) člověk, který otravuje, unavuje, štve druhé; často různými připomínkami, požadavky
    • Víš, berunko, kdybych byl prudičem, možná bych i řekl, že je tady bordel, ale mně je s váma prostě dobře![1]
    • Kamarádka, která provází cyklozájezdy v Provence, mi říkala, že se vždycky najde nějaký - cituji - prudič, který do ní čtrnáct dní rýpe.[2]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Ona DNES, 2008, čís. 20. Cit. dle Korpus.cz.
  2. Mladá fronta DNES, 4. 7 2009. Cit. dle Korpus.cz.