prudič

čeština

výslovnost

• IPA: [prʊɟɪt͡ʃ]

dělení

• pru-dič

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	prudič	prudiče / prudičové
genitiv	prudiče	prudičů
dativ	prudiči / prudičovi	prudičům
akuzativ	prudiče	prudiče
vokativ	prudiči	prudiče / prudičové
lokál	prudiči / prudičovi	prudičích
instrumentál	prudičem	prudiči

význam

1. (v obecném jazyce, hanlivě) kdo otravuje, unavuje, štve druhé; často různými připomínkami, požadavky
   • Víš, berunko, kdybych byl prudičem, možná bych i řekl, že je tady bordel, ale mně je s váma prostě dobře!
   • Kamarádka, která provází cyklozájezdy v Provence, mi říkala, že se vždycky najde nějaký - cituji - prudič, který do ní čtrnáct dní rýpe.

významově související

• obtěžovatel
• opruz
• opruzák
• otrava
• provokatér
• troll
• vysírač
• vysírka

související

• prudit
• pruzení
• zpruzený, zpruzen

externí odkazy

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo prudič.
• Český národní korpus. Vyhledávání skrze KonText, korpus syn_v12, heslo prudič (nutno zadat ručně). Dále report Slovo v kostce.
• Google Books. Vyhledávání výrazů "prudič", "prudiče", "prudičů" pro češtinu.