putyka

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpʊtɪka]

dělení

• pu-ty-ka

etymologie

Slovo se do češtiny dostalo přes německé Budike — „krámek, hospůdka; putyka“ z románských jazyků:

• italština - bottega (nářeční varianty též botiga, buttiga či puteka)
• francouzština - boutique
• španělština - bodega — „vinný sklep“.

Do románských jazyků proniklo přes latinské apothēca — „sklad, spižírna“ z řeckého ἀποθήκη (apothēkē) téhož významu, které je složeninou předpony ἀπο- (apo-) „stranou, mimo“ a θήκη (thēkē) — „nádoba“, obsahujícího předpokládaný praindoevropský kořen *dhe- „dát, položit“; apothēkē tedy lze vyložit jako „místo, kde se věci odkládají stranou.“ Putyka má tak stejný původ jako slova butik a apatyka.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	putyka	putyky
genitiv	putyky	putyk
dativ	putyce	putykám
akuzativ	putyku	putyky
vokativ	putyko	putyky
lokál	putyce	putykách
instrumentál	putykou	putykami

význam

1. (expresivně, hanlivě) nálevna nevalné úrovně
   • Opodál cikáni opřeli motyky, což bylo součástí pracovní taktiky, a dle své zaběhlé letité praktiky zapadli radostně do putyky.
   • »Marseillaisa« zvučela policejní kobkou, až pan Josef znepokojen přichvátal a zaťukal mi na dveře s otcovským napomenutím: »Nedělejte takovej rámus! tady nejste v putyce!«
   • Jenže já jsem pořád ještě neoplakal svou mladost a neutopil v Aszu tokaji ten svůj žal; jen jsem tak mávnul rukou jako Džingischán, že mně je všecko jedno, jen hrejte, cikáni; a co bylo dál, to už dobře nevím, ale když jsem k ránu vyšel před krčmu, byl takový mráz, že sníh skřípal a zvonil jako sklo, a před putykou stál ten Rusňák v bílých láptích, bílých gatích a bílém ovčím kožuchu.

překlady

1. nálevna

   • francouzština: taverne ž
   • němčina: Kneipe ž, Budike ž
   • polština: knajpa ž

synonyma

1. knajpa

související

• putykář
• putyčka