referent
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [rɛfɛrɛnt]
homofony[editovat]
dělení[editovat]
- re-fe-rent
podstatné jméno (1)[editovat]
- rod mužský životný
skloňování[editovat]
Substantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | referent | referenti |
genitiv | referenta | referentů |
dativ | referentu / referentovi | referentům |
akuzativ | referenta | referenty |
vokativ | referente | referenti |
lokál | referentu / referentovi | referentech |
instrumentál | referentem | referenty |
význam[editovat]
- autor ústní nebo písemné hodnotící zprávy, posudku
- Předsedající udělil slovo prvnímu referentovi.
- pracovník zodpovědný za určitý obor
- Pracuje jako referent odboru sociální péče.
synonyma[editovat]
související[editovat]
podstatné jméno (2)[editovat]
- rod mužský neživotný
varianty[editovat]
skloňování[editovat]
Substantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | referent | referenty |
genitiv | referentu | referentů |
dativ | referentu | referentům |
akuzativ | referent | referenty |
vokativ | referente | referenty |
lokál | referentu | referentech |
instrumentál | referentem | referenty |
význam[editovat]
- (v jazykovědě) předmět skutečnosti, k němuž se vztahuje jazyková jednotka
- Bezpochyby neřeknu, že nerozumím tvrzení „Braque inicioval kubismus“ jen proto, že je mi dostupný nanejvýš deskriptivní způsob identifikace referentu jména „Braque“.[1]
poznámky[editovat]
- Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-10-17]. Heslo referent.
- Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-10-17]. Heslo referent.
- Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-10-17]. Heslo referent.
- Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. Svazek 6. Praha : Diderot, 1999. ISBN 80-902555-2-3. Heslo „referent“, s. 369.
- ↑ 1999, Vladimír Havlík, Mezi jazykem a vědomím