samolibý

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [samɔlɪbiː]

dělení[editovat]

  • sa-mo-li-bý

přídavné jméno[editovat]

  • tvrdé

skloňování[editovat]

Číslo singulár plurál
Rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ samolibý samolibý samolibá samolibé samolibí samolibé samolibé samolibá
genitiv samolibého samolibého samolibé samolibého samolibých samolibých samolibých samolibých
dativ samolibému samolibému samolibé samolibému samolibým samolibým samolibým samolibým
akuzativ samolibého samolibý samolibou samolibé samolibé samolibé samolibé samolibá
vokativ samolibý samolibý samolibá samolibé samolibí samolibé samolibé samolibá
lokál samolibém samolibém samolibé samolibém samolibých samolibých samolibých samolibých
instrumentál samolibým samolibým samolibou samolibým samolibými samolibými samolibými samolibými

stupňování[editovat]

stupeň tvar
pozitiv samolibý
komparativ samolibější
superlativ nejsamolibější

význam[editovat]

  1. který se vzhlíží v sobě samém; takový, který nachází zalíbení v sobě samém
    • Dopouštěl se tradiční chyby samolibých politiků, když odmítal jakýkoli cizí názor, který mu oponoval, a přeceňoval svůj vlastní. Konkurenty nechával [Chamberlain] sledovat a členy své vlády obcházel, takže občas netušili, co se děje.[1]

synonyma[editovat]

  1. domýšlivý

související[editovat]

poznámky[editovat]