sebeuvědomování

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈsɛbɛˌʊ.vjɛdɔmɔvaːɲiː], [ˈsɛbɛˌʔʊ.vjɛdɔmɔvaːɲiː]

dělení

• se-be-uvě-do-mo-vá-ní

varianty

• (neiterativně) sebeuvědomění

etymologie

Odvozením od sebeuvědomovat.

podstatné jméno

• rod střední
• verbální substantivum
• násobeně k neiterativnímu sebeuvědomění

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	sebeuvědomování	sebeuvědomování
genitiv	sebeuvědomování	sebeuvědomování
dativ	sebeuvědomování	sebeuvědomováním
akuzativ	sebeuvědomování	sebeuvědomování
vokativ	sebeuvědomování	sebeuvědomování
lokál	sebeuvědomování	sebeuvědomováních
instrumentál	sebeuvědomováním	sebeuvědomováními

význam

1. uvědomování si sebe sama
2. (v psychologii) schopnost sebepozorování (introspekce) a uvědomování si sebe sama jako individua odděleného od ostatních lidí a od prostředí

překlady

1. uvědomování si sebe sama

   • angličtina: self-awareness
   • ruština: самоосознавание s
2. pojem psychologie

   • angličtina: self-awareness
   • ruština: самосознание s

související

• sebeuvědomění
• sebeuvědomovat
• uvědomování