sebevrah

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [sɛbɛvrax]

dělení[editovat]

  • se-be-vrah

podstatné jméno[editovat]

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ sebevrah sebevrahové / sebevrazi
genitiv sebevraha sebevrahů
dativ sebevrahovi / sebevrahu sebevrahům
akuzativ sebevraha sebevrahy
vokativ sebevrahu sebevrahové / sebevrazi
lokál sebevrahovi / sebevrahu sebevrazích
instrumentál sebevrahem sebevrahy

význam[editovat]

  1. muž, který spáchal sebevraždu
    • Sebevrah chce všemu příštímu neštěstí se vyhnout. Sebevrah se ustanoví na sebevraždě smutnou nutností, z důvodu, jenž je proň posledním a neodolatelným, nikoli libovolným.[1]
    • Paradox: čím víc sebevrahů, tím míň sebevrahů.

překlady[editovat]

  1. muž, který spáchal sebevraždu

synonyma[editovat]

  1. (zastarale) samovrah, samovražedník

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. ŠŤASTNÝ, Alfons Ferdinand. O mravnosti rozumové. Praha : A. Šťastný, 1874. S. 7.