spokój

polština

výslovnost

• IPA: [ˈspɔkuj]
•  spokój^{? • info}

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	spokój	—
genitiv	spokoju	—
dativ	spokojowi	—
akuzativ	spokój	—
instrumentál	spokojem	—
lokál	spokoju	—
vokativ	spokoju	—

význam

1. klid

související

• pokój
• spokojny