spolužákyně

čeština

výslovnost

• IPA: [spɔlʊʒaːkɪɲɛ]

dělení

• spo-lu-žá-ky-ně

varianty

• spolužačka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	spolužákyně	spolužákyně
genitiv	spolužákyně	spolužákyň / spolužákyní
dativ	spolužákyni	spolužákyním
akuzativ	spolužákyni	spolužákyně
vokativ	spolužákyně	spolužákyně
lokál	spolužákyni	spolužákyních
instrumentál	spolužákyní	spolužákyněmi

význam

1. žačka (nebo studentka) chodící do stejné třídy ve škole, případně studující stejný obor nebo stejnou školu

související

• spolužákynin
• spolužákyňka
• spolužák, spolužačka
• spolužákovsky
• spolužactvo
• spolužáctví